Kdo byl někdy vedený na úřadu práce, ví, jak to chodí: pečlivě vás zaevidují a vyřídí případnou žádost o podporu v nezaměstnanosti. Tím to ale zpravidla končí. Že by vám tam pomohli sehnat adekvátní práci? Zapomeňte.
Současný model úřadů práce odpovídá typově registračnímu místu, jehož hlavní funkcí je sbírat údaje o nezaměstnaných pro výroční grafy. Původní poslání, tedy pomáhat problematiku nezaměstnanosti reálně řešit, však bohužel neplní.
Podle neoficiálních statistik má v dnešní době referent úřadu práce ve velkých městech, např. Praze nebo Brně, ve svém portfoliu 400 až 450 klientů.S ohledem na standardní osmihodinovou pracovní dobu tak jednoduchou matematikou dojdete k závěru, že má na jednoho klienta cca 40 minut za měsíc. A to včetně vyřízení veškeré administrativy, které rozhodně není málo.
Často od lidí, co se obrátí na naši neziskovou organizaci s prosbou o pomoc, slýcháme, že je víra ve vyřešení nezaměstnanosti úřady práce čirou naivitou. Chyba přitom není v úřadech samotných, ale v koncepci jejich fungování a nezvladatelné administrativní zátěží.
Řešení? Reforma, která by do současného „chaosu“ vnesla mimo jiné jasně stanovenou hierarchii prostřednictvím navázání obecních úřadů práce na úřady městské, resp. krajské.Takový systém totiž umožňuje efektivně reagovat na lokální odlišnosti trhu práce, využívat znalost místních zaměstnavatelů nebo spolupracovat se školami za účelem rozvoje vzdělávání v odvětvích se stabilní nabídkou pracovních míst.
Protože schopné a pracovité přece musí stát podporovat, ne drtit.